TGB Blade 1000i LT EPS 4X4: Roční test

Aktualizace: 19. lis 2019



Loni v prosinci jsem v ASP Group vyfasoval v bedně nejnovější model TGB 1 000i LT EPS 4X4, namontoval pancíř SHARK na spodek a přes víkend najel prvních 500 km, aby se udělal servis. Doma nastrojit přední a zadní kufr KIMPEX, čtyřzónu výhřev od SYMTECU,přídavná světla SHARK, držáky na brašny, hasicí přístroj, 3 kanystry na benzín a jeden na vodu, GPS, větrný štít a dát zásuvku pod stálý proud. Vše z doplňků ASP Group, které je také třeba otestovat. Žádné jiné úpravy nesmím dělat, co by odlišovaly testovací stroj od sériově prodávané čtyřkolky.


Hurá do písku!

Koncem ledna vyrážím na ostrý test Marokem. Naplánoval jsem trasu přes 4 000 km a jako čtyřkolkář jsem zůstal sám. Prý jsem se zbláznil, když chci tuhle porci kilometrů zvládnout za 13 dní terénem a ještě k tomu naložený vším co je třeba ke kempování v pustině. No je pravda, že stále posouvám své hranice, ale nic co by se nedalo zvládnout. Od rozednění do soumraku se prostě jede. Trochu disciplíny a ono to jde. Expedice není přeci dovolená. Jediní dva, kteří tohle chtěli dobrovolně podstoupit, byli ostřílení motorkáři Lukáš s Alešem na motorkách KTM 950/990 a to slibovalo pořádně rychlé svezení. V první polovině to moc rychle nešlo. Bylo v plánu dojet při kraji Sahary, až tam, kde se písečné duny dotýkají Atlantiku. Tam, kde jsem jezdil, jak se říká s prstem v nosu, kluci se zahrabávali až po kufry do písku a to jsem jel jen na zadek. Ještě že mám naviják a pohon všech kol, abych je dostal ven. Po písečku je krásné hladké svezení. Žádné drncání, jen si občas na hraně skočíte, když máte dostatek koníků pod sebou a necháte se unést, ale musel jsem poupravit trasu a najít pevnější podklad pro motorky. Cesta v kamení není moc pohodlná, ale konečně se jede. Připadá mi, že čtyřkolka to zvládá lépe než já. Pomalou pohodlnou rychlostí mi kluci ujíždějí, tak zvyšuji rychlost, až doslova letím po kamenech. Pancíř na podvozek dostává jednu ránu za druhou a občas si i skočím. V tetelícím se vzduchu nejsou vidět drobné brody a na jejich hraně se nevyplácí brzdit a znalec ví, že si musí vrknout plynem, aby nešel tvrdě a na čumák. Takhle potkávám tři jdoucí za sebou. Co vám budu povídat. V té rychlosti mě každé vrknutí vystřeluje v před, ale dopadám hladce těsně před další, až z toho posledního letím přes 6 metrů daleko. Žádná výška to nebyla,ale v té rychlosti dost daleko. Ještě že podvozek perfektně funguje a cesta vedla zrovna rovně. Kluci to pozorovali zpovzdálí, protože je to taky překvapilo. Písečné duny u Atlantiku si vychutnávám sám. Je zajímavé, že ty poslední se chovaly úplně jinak. Víc jsem se do nich propadal a bylo třeba brát víc za plyn. Čas, který jsme ztráceli cestou sem, jsme dohnali zpět. V pohoří Atlas jsou úžasné prašné cesty, kde během hodiny několikrát vystoupáte do 2 000 m.n.m a zase o 1 000 méně. V jednom dni jsem trhnul několik svých rekordů. Od natankování bez zastavení v kuse 200 km dokud mě nedošel benzín a 626 km za ten den. Úžasné svezení na tomhle stroji. Ve 2 700 m.n.m potkáváme i sníh a ani tak vysoko nepociťuji úbytek výkonu. Na závěr si necháváme 200 metrové duny Erg Chebbi, kam vyrážíme už nalehko. V Maroku už jsem byl testovat několik strojů. Rok 2009-10 s TGB 500, kde jsem v Sahaře chytnul písečnou bouři, která nás 2 dni hnala zpátkya čtyřkolka to přežila bez újmy, ale na zvládnutí 200 metrových dun jsem neměl výkon. Rok 2011 s Arctic Cat 700 TRV a 2015 s Acess 700 LT, to už bylo jiné svezení, ale s TGB 1 000 to byl přímo průlet Marokem.





Horko i hory

Druhý test probíhal na Sardinii. Tam jsme vyrazili s Fandou, který měl první řadu TGB 1 000i LT EPS 4X4, Zdenda, ten měl mou bývalou testovací mašinu druhé řady TGB 1 000 LT a já s třetí řadou. Na každé mašině je poznat nepatrná změna k dokonalosti, pod některými jsem díky testování podepsán i já. Sardinie je úplně odlišná od Maroka, i když o písek a převýšení nebyla nouze, ale i na asfaltové cestě to byl zážitek. Jeli jsme ve dvou, se svým batůžkem Vladi a to znamenalo dvojnásobnou zátěž a prověření podvozku. Motor ten to ani nepoznal. Ten má výkonu na rozdávání,využili jsme ho hlavně na klikatých horských silničkách, kde nám všichni překáželi. Nebylo divu, že jsme se mezi sebou,tak trochu začali honit a nejednomu motorkáři ukázali, jak jsou čtyřkolky v zatáčkách rychlé. Tedy až na ty co brousili kolena o zem, ale až do té doby než namokl asfalt. Díky zadnímu diferenciálu se zatáčky i za mokra dobře řezaly a nedocházelo ke smyku. Na jednom úseku jsme to zkoušeli a je to poznat. Pokud jedete za deště v plném provozu na kluzké silnici, tak driftováním jste stále v protisměru. Někdo řekne nuda, ale až do té doby než se mu začneme vzdalovat. Zadní diferenciál nebylo třeba zavírat, a když jsme někde museli jet na 4x4, tak se zamkne automaticky. Byly i výjezdy, kdy se v kamení zavíral přední a batůžek musel pěšky,ale od toho tam přeci je. Předposlední večer padlo rozhodnutí, že dáme rychlý přesun do základního tábora, a že druhý den pojedeme ještě nalehko řádit do písečných dun. K tomu jsme použili i dálnici, po které jsme upalovali na půl plynu stodesítkou, na které jsme byli víc v levém pruhu, než v pravém a motor se přitom ani nezadýchal.

Třetí test proběhl na Ukrajině. Tam dostala kapky, i když se jezdí na lehko. Kamení, prach, voda a bahno. Dostal zabrat i naviják. Prudké výjezdy na hřebeny a sjezdy do roklí pro dlouhou verzi bylo hračkou. Při bočních náklonech má taky dobrou stabilitu. Celkem za ty tři expedice jsem najel 8 000 km.


Suma sumárum

No a co se pokazilo? Nic. Vážně nic. Jen přední horní levé rameno mělo drobnou vůli a u Františka byly vůle na obou a ten měl najeto o 1 000 km víc. Po Maroku se měnily přední pneumatiky, které dostávají v zatáčkách Atlasu pořádně na frak a pro jistotu řemen. Vše jinak zůstalo původní. Ještě se vrátím k životnosti řemenu. To hodně záleží na citu jezdce. Loni na Korsické písečné pláži jsem ho doslova utavil na osmi stech metrech. Neznalost práce variátoru na TGB 1 000 mě stála hodinovou výměnu na prudkém slunci. U velkých objemů už se nepoužívá na rozjezd odstředivá spojka, ale řemenice ta, po přidání plynu zmáčkne řemen a ten se uvede do pohybu. Tím, že jsem na pláži zařadil háčko, 4x4 a naložil, jí tak jsem kluky za sebou sice efektně zasypal pískem a po pláži doslova letěl, ale řemenice neměly šanci se zakousnout do řemene a celou dobu prokluzoval, až jsem ho doslova utavil. Po této zkušenosti jsem do Maroka vezl radši 3 řemeny, ale nebyly zapotřebí. Stačilo tak málo, v klidu se rozjíždět a pak jí naložit.

Tento testovací rok byl náročný, ale s TGB 1 000i LT EPS 4X4 byl plný zážitků z jízdy v terénu i mimo něj. Je to všestranná čtyřkolka, která odvede práci kolem domu, na farmách a přitom vás spolehlivě odveze do nejzazších koutů světa.


Text a fotky: Jarda „Červík“ Černý





CTYRKOLKY_BEROUN_QUAD_CAFE.jpg

zpět nahoru